Typy souřadnic¶
Poloha bodu na referenční ploše je vyjádřena pomocí souřadnic. S uvažováním trojrozměrného prostoru se v geodetické a kartografické praxi nejčastěji používají:
Kartézské prostorové souřadnice \(x,y,z\)
Prostorová pravoúhlá souřadnicová soustava má začátek ve středu referenčního tělesa (sféra, elipsoid), osa \(z\) prochází osou rotace a osa \(x\) průsečnicí roviny rovníku a roviny základního poledníku. Osa \(y\) je kolmá na osy \(x\), \(z\).
Zeměpisné souřadnice \(\varphi,\lambda\) na referenčním elipsoidu
Elipsoidická šířka \(\varphi\) je definována jako úhel normály
elipsoidu daným bodem s rovinou rovníku, kladná je na sever od
rovníku, t.j. severní polokoule \(\varphi =\) <0°, 90°>
a
jižní polokoule \(\varphi =\) <0°, -90°>
. Elipsidická délka
\(\lambda\) je definováná jako úhel roviny určené daným bodem a
zemskou osou s rovinou určenou zemskou osou a základním bodem
(například Greenwich), kladná je na východ, t.j. \(\lambda =\)
<0°, 360°>
nebo východní polokoule \(\lambda =\) <0°,
180°>
, západní polokoule \(\lambda =\) <0°, -180°>
.
Zeměpisné souřadnice \(U,V\) na referenční sféře
Zeměpisné souřadnice \(U,V\) na referenční sféře jsou definovány stejně jako na referenčním elipsoidu.
Kartografické souřadnice \(Š,D\) na referenční sféře
Kartografické souřadnice se používají proto, aby se obraz referenční plochy co nejvíce přimykal ke zvolenému území. Důsledkem jsou nižší hodnoty kartografických zkreslení. Osa zobrazovací plochy není rovnoběžná se zemskou osou. Souřadnice jsou vztaženy ke kartografickému pólu, který se zpravidla označuje jako \(K\). Kartografická šířka \(Š\) se měří od kartografického rovníku. Je definována analogicky jako zeměpisná šířka \(\varphi\), resp. \(U\). Kartografická délka \(D\) se měří od zeměpisného poledníku procházejícího kartografickým (a severním) pólem, definována je analogicky jako zeměpisná délka \(\lambda\), resp. \(V\).
Pravoúhlé souřadnice \(x,y\) v zobrazovací rovině
Pravoúhlá souřadnicová soustava je dána začátkem soustavy v bodě \(O\) a osami \(x\) a \(y\). Kvadranty se pak číslují od kladné poloosy \(x\) proti směru otáčení hodinových ručiček jako první až čtvrtý. Obě souřadnice bodů v prvním kvadrantu jsou tedy kladné, ve třetím kvadrantu obě záporné.
Polární souřadnice \(\rho,\varepsilon\) v zobrazovací rovině
Polární souřadnicová soustava je dána začátkem soustavy v bodě \(V\) a polárnimi souřadnicemi \(\rho\) a \(\varepsilon\). Polární poloměr \(\rho\) je vzdálenost bodu od začátku soustavy \(V\) a polární úhel \(\varepsilon\) je měřený od záporného směru osy \(x\). Po ztotožněni začátků pravoúhlé a polární soustavy souřadnic \(V\) a \(O\) je polární úhel \(\varepsilon\) měřený od kladné větve osy \(x\) (Vajsáblová, 2013).
Úkol
Typy souřadnic
Při přepínání mapy v předchozím úkolu si můžete všimnout, že se čísla ukazující pozici kurzoru myši mění. Někdy ukazují „stupně“, jindy „metry.
Úkol
Typu souřadnic II
V jakých jednotkách nejčastěji ukazuje pozici na mapě přístroj GPS? A v jakých český Katastr nemovitostí?