Prostorové analýzy

V prostředí QGIS máme k dispozici širokou škálu funkcí pro prostorové analýzy vektorových dat. Základní funkce nalezneme v hlavním menu Vektor ‣ Nástroje geoprocessingu.

Poznámka pro pokročilé

Další možností jak spouštět analýzy je pomocí okna Nástroje zpracování, které sdružuje funkce z knihovny GDAL a dalších dostupných externích nástrojů, jako jsou například GRASS GIS, SAGA nebo R. Jednotlivé funkce lze rychle vyhledávat pomocí filtru v horní části okna (nutno zadat anglický název funkce).

../_images/geoprocess.png

Obr. 110 Okno Nástroje zpracování.

Obalová zóna dle pevné vzdálenosti (buffer)

Jednou z nejzákladnějších prostorových analýz je obalová zóna (tzv. buffer). Obalové zóny jsou reprezentovány polygony s hranicí o dané vzdálenosti od prvků. U bodových prvků má obalová zóna tvar kruhu (nebo aproximace kruhu), u linií a polygonů se hranice obalové zóny generuje vzdálenostmi od uzlů. Cílem analýzy je tedy vytvořit novou polygonovou vrstvu obalových zón. Tuto funkci najdeme v menu Vektor ‣ Nástroje geoprocessingu ‣ Obalová zóna dle pevné vzdálenosti. Velikost bufferu lze nastavit i jako proměnlivou hodnotu.

../_images/prost_buffer.png

Obr. 111 Dialogové okno obalové zóny.

  • Vstupní vrsvta selectstring - vstupní vrstva pro vytvoření obalových zón

  • Vzdálenost - vzdálenost obalové zóny v metrech (v závislosti nastavení QGIS a použitého SRS)

  • Segmenty - počet liniových segmentů při zaoblených částěch obalové zóny (Obr. 112)

    • nízká hodnota (min. 5) - méně uzlů - rychlejší výpočty, ale méně přesné

    • vysoká hodnota (max. 99) - více uzlů - pomalejší výpočty, zaoblené části více odpovídají kruhu kruhu

../_images/prost_buffer_seg.png

Obr. 112 Obalová zóna s rozdílným počtem segmentů pro aproximaci (vlevo 5, vpravo 50).

  • Styl zakončení - styl zakončení obalové zóny na konci linií (kulatý,

plochý, čtverec) Obr. 113 - Připojit styl - styl obalové zóny při rozích (kulatý, kosý,

zaoblený) Obr. 114

  • Miter limit - maximální vzdálenost od odsazené křivky při vytváření kosého spoje

../_images/prost_buffer_zak.png

Obr. 113 Typy stylů zakončení (kulatý , plochý, čtverec).

../_images/prost_buffer_spoj.png

Obr. 114 Typy stylů připojení (kulatý, kosý, zaoblený).

  • checkboxVýsledek rozpuštění - zaškrtneme, pokud nechceme, aby se nám výsledné obalové zóny překrývaly, výsledkem analýzy je jeden prvek

  • Obalová zóna - zadáme cestu a název výstupního souboru

  • checkboxOtevřít výstupní soubor po doběhnutí algoritmu - výsledná vrstva se přidá do projektu

V následujícím příkladu jsme vytvořili obalovou zónu 10 km kolem dálnic (s možností rozpuštění výsledků).

../_images/prost_buffer_dalnice.png

Obr. 115 Příklad obalové zóny 10 km okolo dálnic.

Překryvné analýzy

Další skupinou prostorových analýz jsou tzv. překryvné analýzy. Principem je vytvořit novou vektorovou vrstvu na základě interakce prvků jedné nebo více vektorových vrstev. Pro dosažení správného výsledku je nutné, aby vrstvy byly ve shodném souřadnicovém systému. Překryvné operace opět nalezneme v menu Vektor ‣ Nástroje geoprocessingu.

../_images/prost_okno.png

Obr. 116 Okno funkce překryvné analýzy (Oříznout…).

  • Vstupní vrsvta selectstring - vstupní vrstva

  • Oříznout vrsvtu selectstring - druhá vrstva, která vstupuje do analýzy

  • Oříznuto - zadáme cestu a název výstupního souboru

  • checkboxOtevřít výstupní soubor po doběhnutí algoritmu - výsledná vrstva se nahraje do projektu

../_images/prost_puvod.png

Obr. 117 Původní vrstvy vstupující do ukázkových příkladů.

Ořezávač (Clip)

Vytvoří novou vrstvu, ve které je Vstupní vektorová vrstva ořezána vrstvou vybranou v nabídce Oříznout vrstvu. Prvky výstupní vrstvy nesou atributy pouze z vrstvy zadané jako Vstupní vektorová vrstva.

../_images/prost_orez.png

Obr. 118 Výsledek funkce Ořezání… - čtverec jsme ořezali podle kruhu.

Průsečík (Interesction)

Vytvoří novou vrstvu s prvky pouze v místech překryvu vstupních vrstev. Každý prvek nese atributy obou vstupních vrstev.

../_images/prost_prus.png

Obr. 119 Výsledek funkce Průsečík.

Sjednotit (Union)

Vytvoří novou vrstvu se všemi původními prvky, v místech překryvu vrstev jsou vytvořeny nové prvky.

../_images/prost_sjed.png

Obr. 120 Výsledek funkce Sjednotit.

Symetrický rozdíl (Symmetric difference)

Vytvoří novou vrstvu, kde v místech překryvu vrstev nejsou vytvořeny prvky. Prvky vznikají tedy pouze tam, kde se vstupní vrstvy nepřekrývají.

../_images/prost_sym.png

Obr. 121 Výsledek funkce Symetrický rozdíl.

Rozdíl (Difference)

Vytvoří novou vrstvu, která je rozdílem vstupních vrstev. Ve Vstupní vektorové vrstvě se odstraní plochy, které se překrývají s vrstvou v nabídce Rozdíl ve vrstvě.

../_images/prost_rozd.png

Obr. 122 Výsledek funkce Rozdíl - vrstva čtverce s rozdílem ve vrstvě kruhu.

Rozpustit (Dissolve)

Vytvoří novou vrstvu, ve které jsou definované prvky jedné vrstvy sloučeny do jednoho. Pokud chceme aplikovat pro všechny prvky, zvolíme checkboxDissolve all (do not use fields). Pokud chceme metodu aplikovat podle atributů, tak v nabídce Unique ID fields můžeme vybrat atributy, pro které chceme rozpuštění aplikovat.

../_images/prost_rozp_okno.png

Obr. 123 Okno funkce Rozpustit.

../_images/prost_rozp.png

Obr. 124 Výsledek funkce Rozpustit (vstupní vrstva: výsledek Sjednocení).

V následujícím příkladu provedeme sjednocení vrstvy velkoplošných chráněných území a obalové zóny dálnic (10 km).

../_images/prost_sjed_priklad.png

Obr. 125 Sjednocení vrstvy velkoplošných chráněných území a obalové zóny dálnic (10 km).

Díky tomu, že vytvořená vrstva sjednocení nese atributy obou vstupních vrstev (obalová zóna nesla pouze atribut „typ“ s hodnotou „dalnice“), můžeme zjistit různé informace. Například odfiltrováním 10. prvku, tedy prvku, který představuje obalovou zónu nezasahující do žádného velkoplošného chráněného území, můžeme snadno vypočítat poměr chráněného území, do kterého zasahuje obalová zóna 10 km od dálnic.

Poznámka

Pokud máme vybrané nějaké prvky, je automaticky aktivováno.